Townstories

Dlouho jsem přemýšlela, mám-li se vzdát těžce vydobytého bytu. Kolik dlouhých let jsme museli čekat, než nám byl přidělen vlastní byt. Bydleli jsme docela blízko u Märchenbrunnen (Pohádková studně). O byt jsme se museli dělit s jinou rodinou. Dva pokoje a kuchyně v zadní části jsme obývali my. Stěhovali jsme se, až když naše děvčátka měla přes deset let. Děvčata teď měla svůj vlastní pokoj a všichni jsme byli šťastní. Okolí se nám docela líbilo. Dívali jsme se do malé zahrádky a vpředu byla málo frekventovaná ulice osázená stromy.

A toho bytu bych se nyní měla vzdát? Ne, zůstanu. Mohla jsem se k tomu propracovat až tři roky po smrti mého manžela. Schody mi už dělaly potíže a děti si toho všimly. Já ale měla stále nějaké výmluvy.

Pak ale v domě nastala neočekávaná situace. Najednou se stěhovala jedna rodina za druhou. Nyní se dala sehnat spousta bytů. Kdo by si pomyslil? Noviny teď byly prošpikovány nabídkami na další byty. Některé vybrané byty jsem si prohlédla, ale nebyly mi po chuti a často byly příliš drahé. Najednou jsem četla v Berliner Zeitung "Hledáte byt? - Zavolejte nám", a dále jsem četla - "Bydlení jako o dovolené na poloostrově Stralau".

"Krásná vyhlídka, vpředu Spréva, vzadu jezero!" Zlatá dobroto, kde by se uprostřed Berlína vzal poloostrov? Přestože jsem se se svou rodinou často procházela v Treptowském parku, neznala jsem žádný poloostrov a žádné Rummelsburgské jezero. Jen z vyprávění jsem slyšela o stralauských hejnech ryb.

Volám a zamlouvám si termín. Třeba to klapne s útulným bytem, především s výtahem a balkonem. Nikdy nevíme, co s námi budoucnost zamýšlí. Vítá mě velmi příjemný pán. Dostávám helmu a pracovní obuv, a pak se jde po změklé zemi k dosud volným bytům. První byt byl docela pěkný, jen chodba se mi zdála příliš dlouhá. Mohla bych tam dát knihovnu, ale chtěla jsem se s přemírou knih rozloučit. Druhý byt byl ještě bez vestavěné kuchyně a podlahová krytina ležela v rolích v kuchyni, ale dispozice bytu se mi zalíbila na první pohled. Hned jsem zahořela pro toto obydlí. Nyní bydlím už pět let v tomto idylickém koutku v centru Berlína.