Townstories

Kráčel rychle svou čtvrtí, hledaje kousek zeleně, ale našel jen drobné stromky, upevněné dlažebními kameny ve svých jamkách, aby nemohly uprchnout. Vyčerpán procházkou a horkem - byl už starý - stoupal namáhavě vzhůru, do svého bytu ve čtvrtém poschodí v ulici Espíritu Santo.

Zmožen vedrem a námahou, těžkopádně klesl do křesla, které stálo v blízkosti balkonu. Viděl odtud na největší zelenou plochu v celé čtvrti. Nacházela se zrovna před jeho unavenýma očima: s trávníky, lucernami, sochami, cestami, růžovými keři, okrasnými rostlinami a různými stromy. Vedle jednoho parkoviště.

Sad patří Ministerstvu spravedlnosti a - o tom se mohl přesvědčit v posledních letech - je užitečný zvláště ke konání zahradních slavností. Každý den je plocha parku kropena a ošetřována zaměstnanci údržby, aby se z ní dalo trvale těšit. Ze starých stromů zbývá už jen jeden, který přečkal válku, ten druhý, který tu ještě byl, rozlomila před několika lety bouřka. Při svém zřícení strom zničil mřížoví na zdi, která oklopovala onu nádhernou zahradu.

Jedinou radostí, která mu ještě zůstává, je ta podívaná a potěšení z vůně čerstvě pokoseného a zavlaženého trávníku.