Townstories

Ten dvůr jsem spatřil, když jsem poprvé navštívil Alhambru v Granadě. To bylo roku 1968. V květnu. Zatím co se Evropa chystala setřást své starobylé myšlenkové dědictví, užasl jsem nad divem jeho krásy. Překvapen hleděl jsem na brány Alhambry. Ty všechny mně vyprávěly, každá jinak, příběhy z pohádek Tisí ce a jedné noci. V nádherných sálech poskytovaly nákladné dekorace stále ještě doklad vznešenosti onoho místa za dnů plných lesku. Zahrady a dvory zrcadlily dosud "zahradní a vodní" umění, které zdejší obyvatelé po mnoho staletí udržovali na vysoké vědecké úrovni.

Po obchůzce kolem vyhlídkové věže v Lindaraja a zahrady Daraxa jsem ho našel. Byl to malý stinný dvůr, který byl prakticky uzavřen vysokými červenými stěnami. Jeho průčelí, korunované mřížovou galerií, propůjčuje celému souboru jméno: Gitterhof - zamřížovaný dvůr.

Ten pohled mne tak uchvátil, že jsem si pomyslel: "Kdybych jednoho dne nebyl k nalezení, kéž by mne hledali zde".

Dvůr byl založen Karlem V. Jeho jedinou stromovou ozdobou jsou čtyři cypřiše, které střeží malou alabastrovou fontánku, sestávající z jednoho sloupu, na němž spočívá talíř ve tvaru mušle. Její úpatí tvoří malý, uzavř ený žlábek, skrývající v nitru zásobu vody. Protiklad náruživé hry barev způsobil, že celek se svojí vznešeností a prostotou, s fontánou a stromy, které se vzpínaly v gestu prosby o mír a toleranci k nebi, konejšivé zurčení titěrného pramínku - to vše mě povzbudilo k tomu, abych meditoval, jako bych se nachá zel v tichu španělského kláštera. Toto místo pozvedlo mého ducha a dalo mi pocí tit tolik míru a klidu, že jsem opět nalezl sebe sama. Zaletěl jsem do jiných prostorů a epoch. Od prvního okamžiku jsem měl pocit, jakoby moje kořeny byly přirostlé ke každému z těchto čtyř cypřišů, a že mé dřívější bytí se muselo odehrávat v oné krajině v jiném, již dávno minulém čase.

Granadu jsem navštívil ještě šestkrát a při každé z těchto návštěv jsem ve dvoře s mřížemi znovu prožíval ony pocity, které jsem prožil ve svém mládí.