Existovalo několik dřevěných laviček, které věděly o mých prvních střetnutích se životem. Vrabci, poskakující okolo, vždy na mně vyloudili úsměv. Bylo jedno bezejmenné místo, na něž umístili pomník Newtona s jablkem, jakoby visícím ve vzduchu. Nyní je místo známé. Nacházejí se na něm studené, kovové lavičky. Jenom ti vrabčáci se hašteří jako dřív.