Townstories

Jako dítě jsem žila s rodiči v malém rodinném domku, který stál poblíž hřbitova. Moji rodiče tu byli velmi šťastni, ale mě se zdál domeček příliš malý a blízkost hřbitova mi byla nepříjemná. Chtěla jsem pryč. Ve dnech socialismu to ale nebylo tak jednoduché. Musela jsem se sedmkrát přestěhovat, nakonec už s mužem a dětmi, než jsem se dostala na vytouženou adresu.

Čas ubíhal a najednou jsem byla ve vytouženém bytě sama. Až teď jsem uviděla, že kolem stojí spousta aut a do zahrádky se nesmí. Začalo se mi stýskat po domku mých rodičů. Bylo ale již pozdě. Pro svou klidnou polohu a svěží vzduch od stromů na hřbitově byl už dům pro mě příliš drahý.

P.S. Není to tak úplně pravda. Pro svůj starý rodný dům horuji jen v létě. V zimě si vzpomenu na dlouhé studené schodiště a hnijící listí na zahradě a jsem ráda tam, kde jsem.