_
 
[ EuCoNet ]   [ ZAWiW ]   [ SoLiLL ]   [ LiLL ]    [ Gemeinsamlernen ]I
_ _ _
  Dreieck nach obenTownStories  
_ _ _
  Dreieck nach oben---- Texte ---- Logo ZAWiW
_ _
  _Praha
_ _ _
_
_ < Page 3 of 10 >
_
_ up - home
_ _
_ _
_ _
_ Cítit se dobre
_ _
_ _ Mé Mesto
_ _
_ _ Reky
_ _
_ _ Básne
_ _
_ _ Setkání
_ _
_ _ Texty dalsich skupin
_ _
_ _
_ _ _ _ _ _

Townstories

Stand:


KDE SE CÍTÍM BÝT DOMA?

Jarmila Bartůšková

Narodila jsem se v Plzni, ale nemohu říci, že se v tomto západočeském městě skutečně cítím být doma, neboť desítky roků žiji v Praze. Zde jsem se provdala za svého muže Jana a tady se tu narodil náš syn Kryštof. Proto myslím, že mohu říci: Ano, zde v Praze je můj pravý domov.

Otázka, kde je můj domov, vůbec není jednoduchá. Vzpomínám v tomto kontextu na naši českou hymnu. Ta totiž začíná právě začíná otázkou „Kde domov můj ?“ Pro mne to značí, že se musím rozhodnout. I když jsem se narodila v určitém místě, ještě to neznamená , že se tam můj pravý domov nachází.

Moje vlast je tam, kde jsem prožila zajímavé a důležité události, pro mne životně a emočně závažné. Tedy, domov to je pro mne nejen Praha, ale i celá Česká republika. Dříve to byla Československá republika, toho času je to však jinak. Od roku 1993 se Československá republika rozdělila. Bylo to přesně řečeno pro mne traumatické, ale těší mne, že se dělení odehrálo v míru a bez mezinárodního napětí. Zdá se, že obě národnosti chtějí žít v klidu a spolupráci.
Od té doby žiji v České republice, ale Slovenská republika není pro mne cizí země jako ostatní státy. Pro mne je tedy Slovensko něco, co zůstalo mému srdci blízké. Existují některé rozdíly mezi našimi národy a státy, ale je také mnohé, co nás spojuje. Soužití mezi oběma kulturami a také společné cíle a perspektivy jsou nejdůležitější. Víme přece, že Češi a Slováci za několik měsíců budou včleněni do Evropské Unie. A v EU budou naše národnosti hrát malou roli. Konec konců se snad dá říci, že už nyní jsme Evropané a že všechny evropské národy vytvoří jeden organický celek. Jako post skriptum bych k tomu, co jsem říkala, přesto dodala něco osobního:
Moje pravá vlast, kde se cítím doma, se nachází především v osobité čtvrti Žižkov v Praze, kde žiji ve svém bytě – se všemi věcmi, které vytvářejí atmosféru mého soukromí: můj psací stůl, můj počítač, moje kuchyň se všemi skleničkami a šálky, moje vlastní knihovna. V této knihovně se ukrývají mé oblíbené romány, historické studie, slovníky i fotografie. Bez těchto věcí bych zde nebyla doma, nebyl by to můj opravdový domov.