V Praze na ruzných místech bylo ve vrcholném období v r. 1882 umísteno celkem 16 kandelábru osmiramenných a 11 ctyrramenných. Osmiramenné kandelábry byly napr. Na Václavském námestí, Staromestském námestí , Hradcanském námestí, v Loretánské ulici a pred Denisovým nádražím, ctyrramenné napr. Na Uhelném trhu a na Dražického námestí vedle Karlova mostu na Malé Strane. Ze všech techto kandelábru zbyly do dneška pouze dva osmiramenné a to na Hradcanském námestí a v Loretánské ulici a jeden ctyrramenný na Dražického námestí.
Ostatní skoncily ve šrotu. K velkolepým pražským puvodne plynovým kandelábrum patrí nepochybne dva pylony na hlavním schodišti Rudolfina. Navrhl je Josef Fanta a jejich litinovou cást odlily Komárovské železárny. Nepochybným umeleckým dílem jsou i pylony plynového osvetlení na rampe Národního muzea na Václavském námestí. Do pražského plynového osvetlení patrí i nejvetší rarita tohoto použití plynu a to slavnostní osvetlení secesního Cechova mostu.
Ve tricátých letech byla provedena rozsáhlá modernizace plynového osvetlení v Praze, pri které se zvýšila jeho intenzita a rozsah. Postupne však byly likvidovány zdobené litinové kandelábry a nahrazovány hladkými ocelovými s litinovým soklem. Byly natreny netradicními barvami . Cervenou byl natren sloup a okrovou litinový sokl.
Plynové osvetlení ulic, které predstavovalo ve své dobe prevrat ve verejném osvetlení a ovlivnilo nocní život velkomest, muselo postupne uvolnit místo svetlu elektrickému. Plyn pomohl nástupu elektrické energie tím, že generátory prvních výroben elektrického proudu v Praze byly poháneny plynovými motory. Pres pocátecní potíže a vysoké provozní náklady zacalo elektrické osvetlení získávat na oblibe. Nepomohla ani technická opatrení vedoucí ke zintenzivnení plynového osvetlení a ovládání lamp, nepomohla nižší cena plynového osvetlení proti elektrickému, nepomohlo nic. Konec plynového osvetlení ulic a námestí byl neodvratný.