Townstories

Cítit se jako doma - ve svém domě v Evropě.
To je název druhého semináře, který se konal v letech 2000 a 2001 v Berlíně, z něhož vzešel projekt, na kterém právě pracujeme. Nezdá se mi to tak snadné, odpovědět na tuto otázku. Doslovně je „domov“ ono uzavřené místo, kde se člověk cítí chráněný, kde žije s příbuznými, kde existuje vzájemná náklonnost. Místo, které nás do jisté míry zastupuje, též „čistší, dobře osvětlené místo“, pokud se odvoláme na Hemingwaye.

Já se ale cítím být trochu světoobčankou. Tento pocit se může ukázat též jako bolestný a zde mám na zřeteli zprávy o zkáze míst a o ničení osob a lidských ras. Je to komické, ale poprvé jsem pocítila tento stav světoobčanství, když jsem byla v Paříži a toulala se sama: vícekrát se stalo, že mne někdo oslovil a ačkoli jsem různým jazykům nerozuměla, vyplynul z toho pocit komunikace. Je také pravdou, že to obvykle nebyli Francouzi, ale lidé jiné státní příslušnosti, většinou barevné pleti.. Snad to nutně potřebovali, aby se necítili izolováni a k tomu je každá metoda vítaná.

Je mi jasné, že se člověk necítí dobře všude a já bych ostatně ráda porozuměla, co to je, cítit se „doma“. Existence rodiny? Místo, kde jsem vyrostla? Kde mohu žít podle vlastních zvyklostí? To všechno je normální a já nevěřím, že to postačuje.

Člověk se cítí doma tam, kde je možná klidná výměna myšlenek mezi přítomnými. Vedle prostředí měst a obcí důstojných člověka jsou základem především lidské vztahy, které vytvářejí potřebnou atmosféru: a opět jde o komunikaci, o výměnu.

Sílu těchto vztahů jsem vícekrát cítila tak, jako bych byla u sebe doma, ačkoli jsem byla v domovech jiných lidí: například ve Fabrica von Rom patřil dům několika mým důvěrným přátelům, tam jsme se zpravidla shromažďovali a nebyly problémy žádného druhu. V Chioggia tatáž situace: přátelství je to , co nám umožňuje cítit se „doma“.

Na druhé straně intimního domáckého prostředí jsou naše setkání. A poněvadž cítit se doma znamená cítit se dobře, neměla jsem problém, neboť naše setkání, ať už se konají kdekoli, znamenají: jsme „doma“. Člověk může mít zalíbení pro nějaké místo, ale my naštěstí navštěvujeme krásná, velmi krásná města a až pojedeme v březnu do Macomeru, věřím, že budeme mít tentýž dojem, i když je to malé město, neboť my se na něj budeme dívat duševním zrakem.