Vzdelávání senioru je soucástí celoživotního vzdelávání. Podíváme-li se do historie, není toto vzdelávání neznámým pojmem. Lidová osveta (výchova) má dlouhou tradici. Jejími nositeli byli predevším ucitelé, zvlášte ucitelé obecních škol po celém území státu. Jejich cinnost se nezamerovala jen na výuku ve školách, ale i na cinnosti vzdelávacích spolku, zájmových skupin a na další podobné cinnosti pro dospelé. Všichni meli spolecnou snahu a hlavne schopnost, dovednost a potrebu predávat nové informace všem, kterí projevili zájem. V souladu s vývojem prostredku šírení informací se mení i zpusob predávání nových poznatku.

Ucitelé (lektori) pro vzdelávání senioru se pohybují v jiném prostredí než je pro ne bežné. Posluchaci mohou být jejich vrstevníky, partnery, nebo dokonce patrí ke generaci jejich rodicu. Vzdelávání senioru se tak stává i prostredkem komunikace mezi generacemi. Vzdelávání senioru má stále více a více úcastníku. Dríve narození si osvojují to, co v dobe jejich mládí vubec ješte neexistovalo nebo nebylo všude a všem dostupné. Nikdo není obtežován povinnou docházkou ani domácími úkoly. Vše záleží jen a jen na zájmu a aktivite úcastníku. Po pocátecním seznámení se strukturou kurzu a prvními lekcemi, zhodnotí každý zájemce své schopnosti a hlavne zájmy a pokud se rozhodne pokracovat, je vetšinou velmi pozorným a pilným posluchacem. Casto si i uvedomí svuj postoj k prijímání nových informací dnes, ve veku seniora a ve svém mládí. Snahu posluchace - seniora casto ocení i rodina, zvlášte její mladší cást. Tato skutecnost je pro seniory obrovskou podporou. Velkému zájmu senioru se stále více teší výuka použití pocítacu. Výklad a postup pri výuce je nezbytne nutné prizpusobit rozdílným schopnostem senioru.

Pocítacová výuka pro dospelé a seniory má své zvláštnosti i v tom, že musíme použít obecné úvahy vztahující se k typu studentu, kterým je urcena. Seniori mají obavy z nových technologií a prijímají základní nové poznatky pozvolna a vyžadují také delší dobu na "rucní trénování". V tomto okamžiku je vhodná praktická pomoc pokrocilejších senioru, tzv. senioru - asistentu, kterí u posluchacu rychle získávají duveru a ti potom nemají zábrany a neobávají se priznat, že jim nekterý problém není zcela jasný. Prednášející se tak muže více venovat pomalejšímu výkladu a posluchaci mají více casu na jeho procvicení, zapamatování, popr. i na podrobné poznámky.

Nejvetší problémy u senioru se objevují pri používání periferních zarízení, zvlášte myši a klávesnice. Zde je pomoc senioru - asistentu vyžadována nejcasteji. Nekterým seniorum delá problém naucit se "klikat". V okamžiku, kdy se tento problém odstraní, mohou se více venovat sledování výkladu. Další problémy jsou pri používání národního prostredí na klávesnici. Pro seniory - asistenty je tato pomoc také velmi poucná, protože se naucí rychlejší orientaci v pocítacovém prostredí.

Toto jsou nejobtížnejší a velmi citlivé problémy pri výuce senioru. Jakmile se podarí je prekonat, získají seniori vetší sebeduveru a odvahu. Pomoc vyžaduje mnoho trpelivosti všech úcastníku výuky: senioru - posluchacu a zvlášte ucitelu i senioru - asistentu.

Seniori jsou obvykle seznámeni s obecnou problematikou a historickým vývojem pocítacu, s vyhledáváním na internetu a použitím elektronické pošty, s použitím textového a tabulkového editoru. Zvlášte použití elektronické pošty a vyhledávání na internetu je pro mnoho senioru velmi zajímavé. Získají tak možnost dopisovat si se svými príbuznými a známými doma i v zahranicí. Vyhledáváním na internetu mohou posílit své konícky (návštevu muzeí, galerií, šachové hry apod.).

Na konci kurzu predvádejí seniori výsledky svého celorocního snažení.